Akce byla plánována delší dobu, počet účastníků však nebyl znám ani předem, o tom se rozhodovalo až v den konání, kdy někteří akci odložili z důvodů počasí či osobních. Akce byla tedy plánována na poslední chvíli, kdy se rozhodlo, že pojedeme z Plzně busem a po koupení lístku v Praze na Skalce metrem pak pojedeme vlakem z Masaryčky do Roudnice nad Labem. Tak se také stalo. Sraz byl ve 3 hodiny odpoledne na CAN Plzeň, čekalo se na dalšího účastníka. Ten dorazil s lehkým zpožděním, takže se hned po ukázání lístku a ukázání sedadel jelo směr Praha. Cesta byla klidná. V Praze na Zličíně jsme byli během hoďky, posilněni horkou čokoládou a poinformováni tiskem. Následovala cesta metrem. A to na Skalku přes celou Prahu, kde proběhlo předání dalšího lístku od prodejce z netu. A nákup piv do vlaku. Poté se jelo opět Metrem a to na Florenc, odkud byl úprk směr Masarykovo nádraží, kde jsme v posledních vteřinách chytli osobák do Roudnice nad Labem, jež mířil až do Děčína. Cesta zapršenými středními Čechami trvala zhruba 2 hodiny, při cestě došlo i na piva a shánění kupce přebylého lístku. Po zhruba 2 hodinách jsme byli na hlavním nádraží v Roudnici nad Labem. Rozhodlo se, že se posilníme před akcí a to v místní zámecké restauraci, kde ve výborném prostředí jsme se nadlábli a dali nějaká piva na rozjezd. Díky večeři nám však ujel spoj od nádraží na letiště, kde se akce konala a tak jsme šli přes město pěšky až na okraj a dále po silnici až k benzince u letiště, kde se nakoupily poslední potraviny a to už jsme šli ke vchodu bahnitou cestou. Takže k Pleasure Island: Akce byla velmi zajímavá. Budu se věnovat hudební stránce, širší pojednání včetně cesty napíšu v brzku na blogu Hrachau. Akce se konala v části letiště v Roudnici nad Labem. Areál mohl být větší, si myslím a to minimálně o půlku. Prostor byl oplocen a hlídán. Parkoviště na louce bylo obrovské a líbilo se mi, že byly označeny jednotlivé sekce podle jmen djs. Kontrola byla slabší, bych řekl. U lístků byly pečlivější. Na akci bylo 9 stages, což je údajně nejvíc u nás, na západě průměr, tady maximum. Přesto chvála, každý si vybral to své. Vzhledem k velikosti areálu docházelo zpočátku k třískání hudby, tento problém byl zakrátko zvukaři vyřešen, což bylo kvitováno s povděkem. Technika šlapala skvěle, což u nás není vždy pravidlem. Služby byly slušné, voda u wc začíná být konečně standardem, šatna dosti vypomohla s baťohem. Jen výběr jídla a kapacita mohla být o dost větší na tak velkou akci. Kvituji Heineken! Samozřejmostí byly různé reklamní stany. Věnované alkoholu a různým značkám. Počasí bylo drsné, po dešti přišlo chladno a to slušné. Bahno tedy speciál. Boty a nohy jak po bitvě. Prošli jsme všechny stage. Trance a techno stage zaujali ale nejvíc jsme byli stejně na Hard Reset, kde jsme si s Jiřím přišli na své. Výzdoby byly slušné a stage velké a vybavené jako na západě. A teď k hudební stránce. Moc se mi líbila nová djka Stephanie svým neotřelým způsobem, zaujal mě krom hardcorového Angerfista Thera, na nějž sem to rozpálil, stejně jako skvělý průvodce z Masters of Hardcore a Syndicate. Nesmím zapomenout na Showtek a Crypsis Live z Angerfista, jenž byl nadšen z mé mikiny Nature One. Prostě sem si zapařil parádně na nejtvrdší zastoupené stagei. Stejně tak i Jiří. Ráno na konci akce jsme se odebrali k místům odjezdu busu na nádraží, jež jsme po chvíli objevili a zakrátko i jeli. Zpět jsme jeli zcela stejně jako tam, v Praze jsme využili samozřejmě metra. Jen celou cestu jsme oba skoro spali či usínali. Na nádraží v Plzni se rozloučili a šli domů spát. Nashle třeba zase příště.